Bytová politika, současnost a budoucnost

Bytová politika, současnost a budoucnost

Dne 18. června t.r. se v Senátu Parlamentu České republiky uskutečnil seminář na téma Bytová politika České republiky, současnost a budoucnost, který spoluorganizovala Česká společnost pro rozvoj bydlení (ČSRB) a Sdružení nájemníků České republiky (SON). Akce, moderované Martinem Krohem, předsedou ČSRB a SBD Praha, se zúčastnila více než stovka odborníků na bydlení, zástupců politických stran, bytových družstev a neziskových organizací, zabývajících se bydlením.

Diskuze byla rozdělena do tří tematických okruhů - ne)dostupné bydlení, aktuální problémy legislativy bydlení a dluhová past členů společenství vlastníků jednotek a bytových družstev v souvislosti se změnou insolvenčního zákona.

Myslím, že se v první části podařilo představit družstevní bydlení jako znovuobjevovaný nejvhodnější model pro finančně dostupnější bydlení, které je možné bez větších dopadů pro státní rozpočet podpořit například možností odečtu podílu člena družstva na úrocích zaplacených družstvem, tedy stejně jako je tomu dnes u hypoték. To zaujalo všechny přítomné poslance a senátory.

Hlavní problémy legislativy bydlení shrnul Marek Novotný, legislativní expert Družstevního marketingového sdružení Česká republika. Zvláště upozornil na pro laickou veřejnost nepochopitelnou významovou dvojkolejnost pojmu „jednotka“, nemožnost správy jednotek pro spoluvlastníky společenstvím vlastníků jednotek, předkupní právo spoluvlastníků u garážových jednotek nebo záměr znovu prosadit přítomnost notáře při změně stanov. K nejzajímavějším bodům patřilo upozornění na problém usnášeníschopnosti zasedání shromáždění, kde by řešením mohlo být snížené kvórum, zdůrazňující princip, že o věcech společných rozhodují především aktivní vlastníci jednotek.

Bytová družstva trápí stoprocentní souhlasy se změnou stanov a tápání kolem úpravy vypořádacího podílu. Je zřejmé, že zejména u nových bytových družstev mohou být podobné instituty mnohem více ponechány na úpravu stanov, tedy na společně dohodnutých pravidlech mezi samotnými členy korporace, kteří nejlépe vědí, co mohou pro své zájmy potřebovat. K těm patří i úprava postavení zakladatelů bytových družstev. Právě oni jsou totiž z pohledu financující banky odpovědní za přípravu a průběh výstavby bytového domu.

Posledním tématem byl vývoj pohledávek společenství vlastníků jednotek a bytových družstev, který má výrazně zhoršující se tendenci. Nárůst pohledávek a jejich nevymahatelnosti nejen v ekonomicky slabších regionech má na následek, že za dlužníky hradí jejich závazky ostatní členové „bytové korporace“. Z tohoto pohledu je směřování ke stoprocentnímu oddlužení dnešních dlužníků v rámci insolvenčního zákona zcela nepřijatelné pro členy společenství vlastníků a bytových družstev, kteří však nemají šanci mluvit do toho, kdo si koupí sousední byt či družstevní podíl. Je-li vedena diskuze o nedostupnosti bydlení, je vedle toho stejně potřebné hovořit o nemravnosti promíjení dluhů z bydlení insolventům, zvláště pak za situace, kdy jsou vlastníky bytu či družstevního podílu, z jehož prodeje lze právě takové dluhy uspokojit v prvním pořadí.

Okruhů problémů bylo otevřeno hodně, a ještě více bylo položených otázek. Je na místě očekávat, že se jimi budou členové Parlamentu České republiky v blízké době zabývat.

18. června 2018

Martin Kroh

zpět